Jednou to přijít
muselo. Nemocná nebývám příliš často. Zato když už jsem, tak to většinou stojí
za to a trvá mi extrémně dlouho, než se z toho vyhrabu. Kdo máte astma,
možná to znáte. Ať už jde o nachlazení, chřipku nebo virózu, všechny nemoci
mají jednoho společného jmenovatele, kterým jsou záchvaty dusivého kašle, při
nichž mám pocit, že si vykašlu plíce z těla. Nejlepší na tom je, že
přicházejí v tu nejnevhodnější dobu - v kině, v divadle,
v autobuse, ve škole, v práci… Asi si umíte představit ty pohledy
spolucestujících, ve kterých se zračí obava z možné nákazy černým kašlem a
také přání, abych neprodleně vystoupila. Jednou jsem takový záchvat chytla
přímo při ústní zkoušce z právnické španělštiny a to byla
teprve sranda :)
Podobným situacím
se dá těžko vyhnout, protože zmíněný kašel mě provází ještě dobrý měsíc poté,
co se z nemoci úspěšně vyléčím. Proto se maximálně snažím vůbec neonemocnět,
a když už náhodou cítím, že se o mě něco pokouší, povolat do boje ty nejlepší
přírodní pomocníky. Za ta léta se mi výborně osvědčily teplé čaje, česnek, zázvor,
jablíčka a většinou mám po ruce i nějaký ten léčivý sirup.










